Vysavače z Hlinska se v Evropě prodávaly jako Philips. Výroba tam skončila v roce 2011

Vysavače a kuchyňské roboty z Hlinska se v západní Evropě prodávaly pod značkou Philips, žehličky jako Tefal a malé roboty jako Rowenta. Přiznává to sám dnešní držitel značky ETA na svém firemním blogu. A jsou tu další dvě věci, které se běžnému povědomí vzpírají: jméno ETA nevzniklo v Hlinsku, ale v Praze, a do východočeského závodu přešlo až sedmnáct let po jeho založení. Výroba v Hlinsku pak skončila v létě 2011 po osmašedesáti letech. Následující text prochází, co se o téhle značce dá doložit.

Co je o značce ETA doloženo

• Závod v Hlinsku byl založen 3. září 1943, první výrobek byly elektrické žehličky.
• Zkratka ETA znamená Elektrotechnické aparáty a patřila pražské firmě z Vršovic.
• Do Hlinska přešla ochranná známka až v roce 1960, název podniku se s ní sjednotil v roce 1996.
• Žehličky řady 219 a 220 se vyrobilo téměř 11,5 milionu kusů.
• Na konci sedmdesátých let dosahovala výroba až 2,8 milionu výrobků ročně.
• Výroba v Hlinsku skončila v létě 2011, dnes většina produkce pochází ze zahraničí.
• Dnešní společnost ETA vznikla jako právnická osoba až 31. července 2008.

Jak to v Hlinsku začalo

Podnikatel Jan Prošvic založil 3. září 1943 v Hlinsku Elektrotechnickou akciovou společnost ESA. Vyrábět se začaly elektrické žehličky a v prvním roce měl závod zhruba čtyřicet zaměstnanců. Do roku 1945 jich bylo asi tři sta. Město předtím žilo z hlíny, podle které dostalo jméno, v 18. století přibylo pěstování lnu a textilní výroba a na konci 19. století napojení na železnici.

Znárodnění a nový název

Po válce byl podnik znárodněn a začleněn do koncernu Elektro-Praga Praha, samostatný národní podnik Elektro-Praga Hlinsko pak vznikl na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Přesné roky se ve zdrojích rozcházejí, proto je uvádíme obecně. Zlom nastal v roce 1952, kdy se do Hlinska převedla výroba vysavačů ze sesterského závodu, a právě vysavače se rychle staly hlavním výrobním programem.

Jméno, které přišlo odjinud

Zkratka ETA znamená Elektrotechnické aparáty a původně patřila akciové společnosti sídlící v Praze-Vršovicích, která od začátku dvacátých let vyráběla rozhlasové přijímače, hrací automaty, transformátory a elektrické ledničky. Oválná ochranná známka byla registrována v roce 1929.

Cesta do Hlinska trvala třicet let

V roce 1939 získala většinu akcií pražské společnosti německá firma Askania a výroba se přeorientovala na optické přístroje, po roce 1945 byl podnik znárodněn a začleněn do Meopty. Známku ETA získal hlinecký závod až v roce 1960 a od té doby se objevovala na jeho výrobcích. Samotný podnik se ale dál jmenoval Elektro-Praga Hlinsko a jméno se se značkou sjednotilo teprve v roce 1996.

Co se v Hlinsku vyrábělo

Sortiment se rozšiřoval rychle: ponorný vařič v roce 1950, vysoušeč vlasů a mixér v roce 1951, vysavače od roku 1952. V roce 1953 vzniklo vlastní výzkumné a konstrukční oddělení, které umožnilo uvádět několik nových typů ročně. Modelová řada vysavačů dostala názvy planet, tedy Venuše, Mars, Jupiter, Saturn a Pluto.

Výrobek	Období	Doložený parametr
Vysavač Elektro-Praga 401 Standard	1955 až 1965	téměř 1,2 milionu kusů, motor 275 a 300 W
Vysavač Jupiter 402	od roku 1956	příkon 400 W, zelená a šedá verze
Vysoušeč vlasů ETA 310 Diola	konec 60. let	doložen v přehledu výrobce
Mixér ETA 011 Mira	počátek 70. let	rozložitelný design
Žehličky ETA 219 a 220	1972 až 1997	téměř 11 500 000 kusů
Žehlička ETA 211	1973	kosodélníkový tvar
Vysavač ETA x400	od roku 1981	téměř 2 500 000 kusů za 16 let
Ruční šlehač ETA 0042	1986	doložen v encyklopedickém přehledu

Designér, který stál za většinou z toho

Stanislav Lachman, který žil v letech 1921 až 2011, nastoupil do Hlinska v roce 1952 a stal se vedoucím designového oddělení. Je podepsaný pod většinou zdejších výrobků až do roku 1989, tedy pod žehličkami, vysavači, mixéry i vysoušeči vlasů. V roce 2001 mu Národní technické muzeum uspořádalo výstavu a v roce 2007 byl uveden do síně slávy českého designu za celoživotní dílo. V roce 2019 proběhla výstava věnovaná spotřebičům ETA ve spolupráci tří institucí.

Kolik toho bylo

Na konci sedmdesátých let dosahovala výroba až 2,8 milionu výrobků ročně. Podíl exportu činil 13 procent produkce v roce 1975 a 20 procent v roce 1980. Kolem roku 1987 měl podnik zhruba dva tisíce zaměstnanců a byl nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě. Provozoval školení, vlastní učiliště, jesle, mateřskou školku, čistírnu, knihovnu, stravování i zdravotnickou péči.

Philips, Tefal a Rowenta z Hlinska

Tohle je nejméně známá část celého příběhu. Výrobky z Hlinska se v zahraničí prodávaly přes zprostředkovatele pod cizími značkami: vysavače a kuchyňské roboty jako Philips, žehličky jako Tefal a malé kuchyňské roboty jako Rowenta. Uvádí to sám dnešní držitel značky ETA ve svém firemním přehledu historie.

Export nebyl jen do východního bloku

Vývoz začal v padesátých letech a prvním výrobkem prezentovaným v zahraničí byl vysavač Standard. Podle kurátorského textu k výstavě z roku 2019 byl podnik monopolním výrobcem elektrospotřebičů pro domácnost a od padesátých let vyvážel nejen do zemí RVHP, ale i na Západ, což ho nutilo výrobky neustále zlepšovat. Právě prodej pod cizími značkami je toho nejhmatatelnějším dokladem: zákazník v západní Evropě netušil, odkud spotřebič je.

Co se dělo po roce 1989

Elektro-Praga Hlinsko se v roce 1991 změnila na akciovou společnost, privatizace proběhla kuponovou metodou v roce 1993 a v roce 1996 se název sjednotil se značkou na ETA. V roce 2001 vstoupil do firmy strategický vlastník Plastkov a téhož roku byla divize topných těles prodána jinému výrobci. Od roku 2002 firma vyráběla také automobilové komponenty a v roce 2004 proběhla fúze s Plastkovem.

Nová právnická osoba v roce 2008

Tady je detail, který mění výklad celé kontinuity. Dnešní ETA a. s. s identifikačním číslem 27544001 vznikla zápisem 31. července 2008, původně pod názvem ETA SPOTŘEBIČE HLINSKO, se základním kapitálem dvě stě milionů korun. Nejde tedy o nepřetržitě existující firmu od roku 1943, ale o nástupnictví značky. Akcionáři se v čase střídali: nizozemská investiční struktura Benson Oak v letech 2008 až 2011, poté zlínská skupina HP Tronic do roku 2022 a od 26. června 2024 je jediným akcionářem obchodní skupina NAY-DATART.

Konec výroby v Hlinsku

V dubnu 2011 firma oznámila, že výroba v Hlinsku po osmašedesáti letech skončí v polovině roku. Podnik měl tehdy 255 zaměstnanců a padesát z nich bylo propuštěno. Výroba se přesunula do Milotic nad Bečvou na Přerovsku k partnerské firmě, v Hlinsku zůstal ekonomický úsek, centrální sklad, servis a část obchodního oddělení. Definitivně výroba skončila v létě 2011 a do konce ledna 2012 bylo propuštěno dalších 57 lidí, přičemž v pokusně vývojové dílně mělo zůstat patnáct až dvacet zaměstnanců.

Čísla, která tomu předcházela

Tržby klesaly tři roky po sobě: miliarda korun v roce 2008 se ztrátou 21 milionů, 746 milionů v roce 2009 se ztrátou 19 milionů a 680 milionů v roce 2010. Plán z roku 2007 přitom počítal s tržbami jedné a půl miliardy do roku 2010. Sortiment v době konce tvořily kuchyňské spotřebiče, vysavače, žehličky, domácí pekárny a přístroje pro péči o tělo.

Kde se vyrábí dnes

Většina produkce pochází ze zahraničí, převážně z Číny, část ze závodů v Miloticích nad Bečvou. Podle vyjádření vedení z roku 2011 mělo zhruba třetina zboží takzvanou českou stopu, tedy design a vývoj. V roce 2015 dosáhly tržby zhruba jedné a půl miliardy korun a v roce 2016 se sortiment rozšířil o ledničky a mrazničky. Značka je tedy česká, výroba z velké části ne.

Co zbylo z areálu

Po zastavení výroby zůstaly opuštěné haly a kanceláře, které město postupně odkupovalo a hledalo jim nové využití. V bývalých kancelářích projektantů a kreslířů vzniklo za třicet milionů korun vzdělávací centrum, bývalé generální ředitelství bylo za devadesát milionů přestavěno na bytový dům s 24 bytovými jednotkami, přičemž poptávka měla zhruba dvojnásobný převis. Plánovaná byla i přestavba vrátnice na zubní ordinace. Zachován zůstal protiatomový kryt původně určený pro vedení podniku, který má sloužit ke vzdělávání.

Podobný osud jako jinde

Přeměna průmyslového areálu na bydlení, vzdělávání a služby je dnes běžná cesta, jakou prošly desítky českých závodů. V mnohem větším měřítku ji popisuje text o Dolní oblasti Vítkovice, kde se z hutního provozu stala národní kulturní památka.

Šest věcí, které se o značce ETA říkají nepřesně

1. Že se spotřebiče ETA pořád vyrábějí v Hlinsku. Výroba tam skončila v létě 2011, většina produkce dnes pochází ze zahraničí.
2. Že jde o nepřetržitě existující firmu od roku 1943. Dnešní společnost vznikla jako právnická osoba 31. července 2008.
3. Že jméno ETA vzniklo v Hlinsku. Zkratka Elektrotechnické aparáty patřila pražské firmě z Vršovic a známka byla registrována v roce 1929.
4. Že se značka jmenovala ETA odjakživa. Podnik se jmenoval Elektro-Praga Hlinsko a název se se značkou sjednotil až v roce 1996.
5. Že se výrobky z Hlinska prodávaly jen doma a na východ. Vyvážely se i na Západ, tam ale pod cizími značkami.
6. Že šlo o malý regionální podnik. Na konci sedmdesátých let vyráběl až 2,8 milionu výrobků ročně a kolem roku 1987 zaměstnával zhruba dva tisíce lidí.

Další praktické texty o domácnosti shrnuje průvodce bydlením.

Další český výrobek pro domácnost s dlouhou historií popisuje text o varném skle ze Sázavy.

Časté otázky ke značce ETA

Kdy vznikl závod v Hlinsku?

Elektrotechnickou akciovou společnost ESA založil v Hlinsku 3. září 1943 podnikatel Jan Prošvic a začínalo se elektrickými žehličkami. V prvním roce měl závod zhruba čtyřicet zaměstnanců, v roce 1945 už asi tři sta. Po válce byl znárodněn a začleněn do koncernu Elektro-Praga.

Co znamená zkratka ETA?

Elektrotechnické aparáty. Původně šlo o značku pražské akciové společnosti sídlící ve Vršovicích, která od dvacátých let vyráběla rozhlasové přijímače, transformátory i elektrické ledničky, a oválná ochranná známka byla registrována v roce 1929. Hlinecký závod ji získal až v roce 1960.

Vyrábějí se spotřebiče ETA v Česku?

Většina ne. Výroba v Hlinsku skončila v létě 2011 po osmašedesáti letech, část produkce se přesunula do Milotic nad Bečvou a zbytek do zahraničí, převážně do Číny. Podle vyjádření vedení z té doby měla zhruba třetina zboží českou stopu v podobě designu a vývoje.

Prodávaly se výrobky z Hlinska pod cizími značkami?

Ano. Podle přehledu historie zveřejněného držitelem značky se vysavače a kuchyňské roboty prodávaly v zahraničí jako Philips, žehličky jako Tefal a malé kuchyňské roboty jako Rowenta. Export tvořil 13 procent produkce v roce 1975 a 20 procent v roce 1980.

Který výrobek se vyrobil v největším počtu?

Suchá žehlička řady 219 a 220, vyráběná v letech 1972 až 1997, které se podle výrobce vyrobilo téměř 11,5 milionu kusů. Druhým nejsilnějším doloženým číslem je vysavač řady x400 uvedený v roce 1981, kterého se za šestnáct let vyrobilo téměř 2,5 milionu kusů.

Kdo navrhoval spotřebiče ETA?

Stanislav Lachman, který nastoupil do Hlinska v roce 1952 a je podepsaný pod většinou zdejších výrobků až do roku 1989. V roce 2001 mu Národní technické muzeum uspořádalo výstavu a v roce 2007 byl uveden do síně slávy českého designu za celoživotní dílo.

Kdo dnes značku vlastní?

Značku užívá společnost ETA a. s., jejímž jediným akcionářem je od 26. června 2024 obchodní skupina NAY-DATART. Předtím byla vlastníkem zlínská skupina HP Tronic a před ní nizozemská investiční struktura Benson Oak. Zápis samotné ochranné známky v rejstříku průmyslového vlastnictví se nepodařilo ověřit, proto ho neuvádíme.

Co je dnes v areálu v Hlinsku?

Město některé budovy odkoupilo a postupně jim dává nové využití. V bývalých kancelářích projektantů vzniklo za třicet milionů korun vzdělávací centrum, z generálního ředitelství je bytový dům s 24 byty za devadesát milionů a plánovala se i přestavba vrátnice na zubní ordinace. Zachován zůstal protiatomový kryt původně určený pro vedení podniku.

Odkud údaje pocházejí

• Historie závodu, modely a výrobní čísla: přehled historie zveřejněný držitelem značky
• Právní identita, akcionáři a datum vzniku společnosti: registr ekonomických subjektů
• Oznámení konce výroby a počty propuštěných: dobové zpravodajství z roku 2011
• Hospodářské výsledky a přesun výroby: analýza z roku 2011
• Osud areálu a jeho nové využití: reportáž Českého rozhlasu Pardubice
• Výstava věnovaná spotřebičům a jejich designu: podklady krajské galerie
• Sbírkové předměty z produkce závodu: databáze muzejních sbírek